CD Muž v krabici

CD: Muž v krabici

Kousky: [Děčín's(ké) blues (Streets of Djecheen)] [Testament] [Neumím moc zpívat, neumím moc hrát] [Alkokočka] [Slova] [Brouzdám se travou] [Inzerát] [Když jsem se ráno vzbudil] [Čas] [Čajová konvice] [Černá kočka] [Kostkovaný ubrus] [Černá kočka - remix]

hudbý, textý, ínterpretace: Theodor Adla
čas: Gabriela Adlová
prostor: A.S. STUDIO, Švábky 2 "Areál Strasburg", Praha 8
zvuková režije: Martin Murfi Zelenka
kavr dizájn: Theodor Adla
Vydavatelsvtí: Bezostyšnost, společnost bez jakéhokilv ručení
kopírajt: Theodor Adla, 2001

Děčín's(ké) blues
(Streets of Djecheen)

Já slyšel jednou chlápka povídat
Já slyšel jednou chlápka povídat
Že chtěl by vědět, jaký
Že chtěl by vědět, jaký
Je to umírat

Tak jsem na něj zavolal: "milej pane"
Tak jsem na něj zavolal: "hej, milej pane"
Co se má stát
Jó, co se má stát,
To se stane

Ohlídnul se po mně, zrovna přecházel
Ohlídnul se po mně, zrovna přecházel
Náklaďák ho po ulici
Náklaďák ho po ulici,
Trochu rozházel

Něco končí a něco začíná
Stále něco končí a něco začíná
Rušné jsou
Jo, rušné jsou
Vozovky Děčína

Nahoru

Testament

Houpy hou, houpy hou
Mozek můj-li za vodou

Vezměte si srdce, plíce
Nebudu žít nikdy více
V hrobě nikdo nevypátrá
Kam zmizela moje játra
Odeberte kostní štěpy
Snad z nich někdo bude happy

Houpy hou, houpy hou
Mozek můj-li za vodou

Vyjměte mi ledviny
A teď zbývá jediný
I rohovku vemte očím
Já už bulvy neroztočím
Vyndejte to všechno ven
Pro mě skončil tenhle sen

Houpy hou, houpy hou
Mozek můj už za vodou

Nahoru

Neumím moc zpívat, neumím moc hrát

Neumím moc zpívat, neumím moc hrát
Co se dá dělat, musíš to tak brát
Já tu totiž teď, budu hrát a pět
Od tohohle okamžiku není cesty zpět

Možná budeš brečet, možná se budeš smát
Možná na zem spadneš a nebudeš moc vstát
Možná si zacpeš uši a možná budeš klít
Ale tahle píseň ti v hlavě bude znít

Možná do bot práskneš a někam daleko zdrhneš
Nebo radši vezmeš židli a na mě se vrhneš
To ti ale nepomůže, dostat mě z hlavy ven
Já tam totiž teď už natrvalo jsem

Až nakonec o mně se ti bude zdát
Tak života svého rozhodneš se vzdát
Pak nad rakví tvou zapěji píseň svou
O tom, že tam přijdu časem za tebou

Nahoru

Alkokočka

Ze sklenice okurek vytáhl jsem myš
Jak pak se tam dostala zdalipak to víš
Strčil jí tam kocour mlsný převelice
Už si na ní zuby brousí, roztahuje líce

Zeptal jsem se kocoura, pročpak na kyselo
Né, že by mi na tom až tak záleželo
Zvědavost mi nedá, je tu jedna věc
Zda se hodí k mlíku zkyslý hlodavec

Kocour ale mlčí, sklopil svoje zraky
Tak jsem na něm poznal, co to řeknu taky
Propad totiž pivu, je teď alkokočka
Čeho všeho člověk se na světě dočká

Říkám kocourovi: nesnaž se zapírat
Co by tomu řekli ochránci vás zvířat
Pověz kolik denně a jakpak už dlouho
Máčíš čumák v pivu alkoholu slouho

Pivo upíjet mi, takhle drze škodit
K anonymním alkokočkám budu tě teď vodit
Chlastat už nebudeš opojného moku
Nedaruji tobě ni jednoho loku

Nebude se ztrácet moje pívo zlaté
Mám to pod kontrolou jestli se mě ptáte
Vždyť mám v sobě dneska, vždyť mám v sobě dneska
Vždyť mám v sobě dneska, teprv pívo páté

Nahoru

Slova

Zas mi tužka
Něco šušká
Něco o básních

Papír bílý
Tiše kvílí
Venku padá sníh

Píši do něj prstem slova
On je dozajista schová
V chladných dlaních svých

Až je slunce uvidí
Maličko se zastydí
Vločky přejde smích

Promění je v slzičky
A tak během chviličky
Všechno bude pryč

Tuha zvlhla
Můza zdrhla
A je po básních

Papír bílý
Počkal chvíli
Zmuchlal se a ztich

Nahoru

Brouzdám se travou

Brouzdám se travou
Náladu hravou
Trhám kytkám hlavy
Dám je totiž na tě
Od vlasů až k patě
Tím tě studu zbavím

Budeš nahá zcela
Květy budou cela
Pro tvé svůdné tělo
Obklopena zelení
Malé něžné vězení
Co víc by to chtělo

Kouzlu skrytých vnad
Pak podlehnu snad
A rozfoukám ty květy
Jak mi srdce poručí
Schovám si tě v náručí
Obletíme světy

Proletíme skrze slunce
Za nehtami zbude unce
Slunečního prachu
Letě spolu galaxií
Mléčnou dráhou tě omyji
Tak buď beze strachu

Potom čistá energie
Velikého třesku skryje
Naše těsné splynutí
A až světlo ranní
Beze všeho ptaní
Usnouti nás přinutí

Nahoru

Inzerát

Totální výprodej
Skladů likvidace
Takže nikdo neváhej
Je to celkem láce
Má životní práce

Dával jsem je dohromady
Od prvního výkřiku
To jsem býval ještě mladý
Mléko teklo po triku
Tak načpak tolik povyku

Já totiž
Prodám slova
Skoro nová
Ozvěte se hned
Ruším sbírku vět

Začínal jsem o píky
Od samotných hlásek
A než přišly slabiky
Můj sémantický kvásek
Uběh pěkný čásek

Žmoulal jsem ty slova v puse
A významy pro ně hledal
Jazyk kroutil v jednom kuse
Na špičce je k patru zvedal
Klidu retům nikdy nedal

Ale teď
Prodám slova
Skoro nová
Ozvěte se hned
Ruším sbírku vět

A pak přišla slova první
Smysluplná i ta beze
Mlč a uteč, rychle zdrhni
Než ti kůra z mozku sleze
Určovala mysl meze

Ze slov se pak staly věty
Aja ja jaj jaké štěstí
Otevřely se ni světy
Každý si sám cestu klestí
Teď bych si dal za to pěstí

Takže
Prodám slova
Skoro nová
Ozvěte se hned
Ruším sbírku vět

Dlaní jsem si zakryl oči
Po zátce mám v každém uchu
Rychle, rychle svět se točí
Už nekřičím juchu chuchu
Mysl stále plnou vzruchu

Slovy mám nacpanou hlavu
Každé žádá pozornost
Topím se ve větném davu
Začínám mít na ně zlost
Tak jsem si řek dost

Proto
Prodám slova
Skoro nová
Ozvěte se hned
Ruším sbírku vět

Nahoru

Když jsem se ráno vzbudil

Když jsem se ráno vzbudil
Ještě než jsem se zved
Budík mne zase prudil
Že prý mám vstávat hned

Jak jsem si kávu dělal
Mozek měl menší třes
Nejraděj by se schoval
A nevylézal dnes

Tak jsem poslal, inu
Skrz cesty dýchací
Pár šluků nikotinu
Chlap přece nezvrací

Tak asi nebudu chlapem
Ruka už kýbl hledá
Faux-pas se blíží kvapem
Pozdě, ach pozdě, běda

Nahoru

Čas

Toulat se bezčasím popel a prach
Hvězdy se odvrací, já bloudím v tmách
Nemám rád hodiny a mívám strach
Když někdo zaťuká, čas nebo vrah

Čas není přítel, čas není sluha
Tak nečekej marně, není šance druhá

Šátkem jsem zavázal své zjihlé oči
To abych neviděl, jak svět se točí
Hladový metronom mi do snů vkročí
Cukr a bič, čas nebo kočí

Čas není přítel, čas není sluha
Tak nečekej marně, není šance druhá

Počítám vteřiny aniž to tuší
Každá ta vteřina mi v uších buší
Snažím se nekřičet, racky křik ruší
Ryby a raci, čas nebo suši

Čas není přítel, čas není sluha
Tak nečekej marně, není šance druhá

Nahoru

Čajová konvice

Čajová konvice
v kuchyni na stole stojí.
Otázka vtírá se,
čeho se duše má bojí.

Není to pistole,
i když se zrovna z ní kouří.
To jen čajové listy
mají teď soukromou bouři.

Čajová konvice
tiše a pokojně voní.
Písniček je více,
ale spíš o válce, než-li o ní.

Čaj do ní přivezli
z východu indičtí sloni.
Hrneček žíznivý
ouško své toužebně kloní.

Konvice laskavá
už kapky čajové roní.
Tuhle tu písničku
složil jsem pro čaj a pro ni.

Čajová konvice
tiše a pokojně voní.
Písniček je více,
ale spíš o válce, než-li o ní.

Čajová konvice
tiše a pokojně voní.
Písniček je více,
ale spíš o lásce, než-li o ní

Nahoru

Černá kočka

Bylo to takový hezký ráno
Jenže všechno nejistý je, nic není dáno
Zčista jasna najednou mi povídáš
Žes mi vždycky nebyla tak úplně věrná
Asi mi dneska přes cestu
Přeběhla kočka černá

Když jsem tě chtěl pohladit
Tak jsem asi musel o stůl zavadit
Pak jsem trochu uklouzl
A vypíchnul ti tvoje modré očíčko
Příště běž jinudy
Zlá černá kočičko

Počítám že omluvu přijmeš stěží
Když můj prst v tvém očním důlku vězí
Ty se zatím sháníš
Po své kontaktní čočce
Příště asi přeběhnu já
Přes cestu té kočce

Nahoru

Kostkovaný ubrus

Kostkovaný ubruse
Proč ty kostky nosíš
Proč je radši neshodíš
Vždyť je s nimi potíž

Nejsou stejně vysoké
Hrníčky se zvrhnou
Lidé potom podlahu
Budou s tebou drhnout

Měj si třeba pruhy
Jako zebry nosí
Nebo se inspiruj
Na zadečku vosím

Kostkovaný ubruse
Proč ty kostky nosíš
Proč je radši neshodíš
Vždyť je s nimi potíž

Nahoru

Černá kočka - remix

Slova jsou shodná s písní Černá kočka.
Nahoru

Domof: http://www.slymak.cz/